ŽRALOK BÍLÝ
Žralok bílý (Carcharodon carcharias) je pro mnohé lidi ztělesněním hrozby oceánů. Je zcela přizpůsoben pro svůj život v moři. Jeho smrtící čelisti a silné tělo ve tvaru torpéda předznamenávají, že ostatní obyvatelé moří a oceánů musí mít z něj respekt. Žralok bílý je v mořských vodách hlavním predátorem. Kromě jeho silných a ostrých zubů, které jsou umístěny ve více řadách, je jeho tělo tvořeno z 85% svalovinou. Tu potřebuje právě pro jeho rychlý a mrštný pohyb. Kromě člověka, nemá Žralok bílý žádného přirozeného protivníka.
Kde Žralok bílý žije?
Na Žraloka bílého můžeme narazit především v chladnějších vodách moří mírného pásu. Do subtropických vod se žraloci vydávají jen v zimě, kdy teplota v moři klesá. Pokud by jsme měli vyjmenovat alespoň některá místa, kde na žraloka můžeme narazit, tak to jsou především: Středozemní moře, severozápad Afriky, východní část Číny, pobřeží Austrálie či pobřeží Chille. Největší kolonie žraloků se nachází u ostrova Dyer Island. Žraloci se zde zdržují především kvůli hojné potravě, která je zde zastoupena velkými koloniemi tučnáků.
Žraloci a jejich přizpůsobení
Jak bylo již dříve zmíněno, 85% žraloka je tvořeno svalovinou. Zároveň tělo neobsahuje ani jednu kost, celé tělo je tvořeno chrupavkou. Žraloci patří mezi paryby a ty všechny mají tělo tvořeno právě jen chrupavkou. Šikovně uzpůsobený oběhový systém umožňuje žralokům udržovat teplotu těla o 10 až
Fakta a čísla
Žraloci bílý paří mezi ohrožené druhy. Většinou svého života žijí samotářsky. Žralok dosahuje délky až 6,4m. V dospělosti může vážit až 2tuny. Délka březosti žraloků je okolo 1 roku. Počet mláďat je od 7 do 10. Interval mezi jednotlivými vrhy je okolo 2 – 2,5 roků. Délka života je okolo 25 let. Hlavní potrava žraloka je tvořena rypouchy, lachtany, velké ryby a delfíny. Žraloci zachytí pohyb potenciální potravy až na vzdálenost
Způsob rozmnožování
Žraloci mají také velmi zajímavý druh páření. Samec disponuje dlouhými výrůstky, kterými při páření samici stiskne, aby do ní mohl vstříknout sperma. Samici po tomto aktu zůstanou na těle jizvy od tohoto sevření. Ty již nezmizí a samice je bude mít na tělo po celý svůj život. Tento na první pohled drastický způsob rozmnožování má v sobě ovšem i výhody. Totiž, umožňuje, aby u Žraloka bílého docházelo k oplození vajíčka a následnému vývoji uvnitř těla matky. Jiné druhy žraloků kladnou vaječná pouzdra na dno oceánů.
Na rozdíl od savců dosud nenarozená mláďata žraloka nedostávají potravu od matky. Místo toho jsou nucena požírat neoplozená vajíčka či dokonce své slabší bratry či sestry v lůnu matky. Jakmile se mládě narodí, ihned odplouvá od matky a musí se naučit starat samo o sebe. Největším nepřítelem je paradoxně v tomto období samec jiných žraloků. Žralokovi bílému trvá vývin do dospělosti většinou od 10 do 12 let.
Proč nám nahání takovou hrůzu?
Lidé mají vrozený strach ze žraloků. Jen si představte krutý útok tak velkého žraloka jako je Žralok bílý. Ale opak je pravdou. Jen si představte kolik milionů lidí se vydává koupat do míst výskytu žraloků? A přitom má Žralok bílý na svědomí „jen“ 7 – 10 lidských životů ročně. Toto je způsobeno především tím, že lidé nedodržují zákazy koupání, tam kde je to nařízeno. Největší nebezpečí hrozí na pobřeží, kde je často kalná voda. Proč? Protože Žralok bílý relativně špatně vidí a proto když zabloudí do mělkých vod, snaží se člověka očuchat. Primárně není člověk vůbec na jídelníčku žraloků, ale jak člověk plave a nechtě do žraloka kopne, ten se lekne a zaútočí.
Na druhou stranu, aby to nevypadalo, že v podstatě není žralok nebezpečný, musíme také říci, že pokud je člověk napaden žralokem, vždy má velmi velká poranění. Žralok má velmi silné čelisti a speciálně uzpůsobené zuby. Málokdy se stane, aby žralok po útoku na člověka nějakou část těla snědl. Je to tím, že prostě žralokům lidské maso a kosti nechutná. Je dokázáno, že hned za zuby má žralok chuťové pohárky, kterými zřejmě hned po kousnutí rozezná člověka od lachtana či delfína. Ty jsou jeho hlavní potravou.
Trocha statistiky na závěr
Víte že, je statisticky pravděpodobnější, že umřete na včelí bodnutí, než na následky útoku žraloka?
Z přibližně 400 druhů žraloků opakovaně na člověka útočí jen 5.
Nejhorší známý útok se stal v roce 1960. Tehdy hejno žraloků na pobřeží Mozambiku napadlo a zmrzačilo 46 lidí z 49, kteří přežili potopení lodi.
Komentáře
Přehled komentářů
Takhle dobře jsem se už dlouho nenasmál...Jsi veselá kopa.Doufám,že lidi,kteří chtějí získat nějaké seriozní informace o žralocích obecně,či o velkém bílém,si najdou seriozní a vědecky podložené studie a nebudou číst takové bláboly co tady píšeš...Psát takové zkreslující bludy je nebezpečnější,než samotnej bílej či jakejkoliv jinej žralok...Hrůza.Lidi,najděte a přečtěte si knihu "Žraloci" od Xaviera Manigueta.Na tenhle blogblábol zapomeňte a vyhněte se mu obloukem.Jsou tady naprosto zkreslené a v některých odstavcích úplně neskutečné informace,zavánějící tmářstvím...
vyborne
(pitralom, 27. 9. 2009 15:30)Mas to vyborne jestli se chces neco o nich jeste dozvědet tak pis na koralove@seznam.cz
...
(Benji, 21. 7. 2014 18:26)